SK OB Ostrava

To se takhle vezme přibližně 100 bláznů ve špunťákách, gumičkou se jim přidělají světýlka na čelo, takže vypadají jako E.T. mimozemšťan, k tomu se přidá hospoda na kraji lesíka za vesnicí a skupina schopných pořadatelů – protřepat, zamíchat – a je z toho noční mistrovství Moravskoslezského kraje.

Po počáteční nedůvěře ve správnost termínu, jsme byli ujištěni, že to se středou 21.4. nebyl omyl, ani překlep a že opavští pořadatelé to myslí vážně. Celý závod měl několik okamžiků náročných na bednu. Start 00 ve 20:45 – neuvěřitelný matematický problém, měřítko mapy 1:7500 – opět matematický problém, popisy na mapě – opět problém (asi už jen můj)… Mapu jsme dostali mezi stoly na dvoře hospody a Palec „nahoru“ nás pustil do lesa. Kdo si myslí, že noční je takový pomalejší lehký denní – tak to už neplatí. Výhodné obíhačky nám téměř nebyly přiděleny, hustníkům jsme se nevyhnuli a ty potvory plazivé, pichlavé rostou i v noci. Po hodině boje o holý život jsem se ocitl na šírém poli v jakémsi hnojném roztoku, potom orazil poslední kontrolu a na východě uviděl záři nad Opavou. Možná nebyla až tak rudá, ale já ji tak viděl.

Barvy našeho klubu hájila Nati, Pavel, Milan a tři mušketýři po 45 letech. I oni byli čtyři. Ti první tři, byli první tři a já poslední, byl poslední. Pavlíkovi to jde i po tmě, Natálka se taky dobře zorientovala a oba se ukázali na bedně. Také Milanovi se dařilo. Po slabším začátku mu světlo posvítilo správným směrem a udělal sérii dobrých mezičasů, kdy byl v kontaktu s výkonnostní špičkou. Josef ukázal, že k vítězství stačí pravidelný výkon second best, když se dojem okoření několika málo nejrychlejšími postupy.

A poučení na závěr? Bez pořádnýho světla do lesa nelez. Je to marný, je to marný, je to marný, stejně jako věřit v obrat finále play-off Vítkovice – Pardubice.

Ze Stěbořic, Rybářské bašty pro klubové stránky

Jindra

Poznámka: Použitá fotografie byla převzata z blogu Lubomíra Tomečka.