Je třeba si přiznat, že máme prostě skvělé děti a mládež. A samozřejmě stejně tak i ty dříve narozené členy našeho Sportovního klubu orientačního běhu Ostrava, i když o ty v článku dnes s prominutím a úctou k věku nejde. Toť úvodem na téma sport v době covidové.
Bez tréninků zpravidla velmi těžko něčeho ve sportu dosáhnete. Platí to i pro naši orienťáckou mládež (věk od cca 10 do 16 let). Orientační běh je sport nejen o fyzičce, ale řádně zaměstná také mozek. Obojí se velmi hodilo již při první jarní vlně Covid a nyní to platí dvojnásob.
Jak uzpůsobit tréninky tak, aby co nejméně ovlivnily přípravu, měly smysl, řád, aby bylo vše v souladu s mimořádnými opatřeními a nařízeními souvisejícími s Covid-19 a co když časové možnosti trenérů nebude reálné skloubit s tím vším a mnohým dalším? Ano, všichni začali hledat odpovědi na mnohé otázky a situace, které v minulosti řešit nebylo třeba. Ale chytré hlavy si vždy poradí, tedy musí, vždyť naši mladí si to zaslouží. Orientační běh je sport primárně ve venkovním prostředí, v přírodě, tréninky někdy i dvacítky svěřenců nemohly kvůli epidemiologické situaci probíhat standardně hromadně, nebo dokonce v určité době vůbec. Pokud bylo možno, rozdělili se přítomní při trénincích na skupiny, které početně a způsobem pohybu na veřejnosti neodporovaly mimořádným nařízením a opatřením. Organizačně to bylo pravda trochu náročnější, ale zvládlo se. A když už nebyl reálný ani omezený kontakt, přišla na řadu namísto několika setkání v týdnu „elektronizace“ tréninků – do sportu zasazeného do primárně přírody začaly čím dál více zasahovat „appky“. Trenéři vymysleli tréninkové plány, řádně je rozepsali a dětem i s pokyny zaslali. Na svěřencích pak bylo především naběhat předepsaný počet kilometrů a hlavně, nezapomenout díky přenosu dat přes appku zhmotnit své každodenní úsilí. Trenéři mají tedy o výkonech svěřenců alespoň nějakou představu, když s nimi nemohou být v přímém kontaktu. Tréninkové plány jsou samozřejmě určeny exponované mládeži a pokud kdokoliv z nich nedisponuje speciální appkou, vždy je po ruce e-mail.
Trenéři se holt s novými metodami trénování nějak vyrovnali, děti nemají jak jinak s appkami problém. Čekali byste, že si někdo bude stěžovat a odmítat se nové situaci přizpůsobit? To druhé ani náhodou – mladé naděje, a že jich máme v našem klubu orientačního běhu nemálo, opravdu poctivě trénují a zaznamenané údaje zasílají. Trenéři s radostí vidí, jak děti běhají a připravují se na další řádnou sezonu, která, jak pevně věříme, přijde. Stížností je však několik, ale jak si je přečtete, určitě z nich okamžitě začnete vnímat pozitivitu, krásu lidské duše a dáte našim dětem palec nahoru – chybí si vzájemně a již se nemohou dočkat, až budou moci spolu trénovat a jezdit na závody. Ano, v závodech jsou možná soupeři, ale ti, kteří fandí jeden druhému, vzájemně se podporují a jsou vskutku jeden tým, jehož členové se vzájemně neskutečně obohacují. Určitě na ně můžeme být pyšní, děti Sportovního klubu orientačního běhu Ostrava nám ukázaly, že vždy je nějaká cesta ze svízelné situace.
Z informací a údajů trenérů SK OB Ostrava, z.s. zpracovala Mgr. Soňa Štětínská – členka SK OB Ostrava.
